Historie
Počátky šlechtění černého teriéra se datují od roku 1947, kdy v bývalém Sovětském svazu po 2. Světové válce prudce klesl počet psů služebních plemen.. Úkolu se zhostila „Centrální škola služební kynologie“ a šlechtitelská stanice „Rudá hvězda“, sídlící nedaleko Moskvy .Ohled byl brán především na to, aby psi nového plemene byli tvrdí a vyrovnaní, použitelní k ostraze vojenských objektů, státních hranic,továren i zemědělských družstev a měli být odolní vůči tvrdým klimatickým podmínkám, které v Rusku panují.
Nelehkého úkolu se ujal generálmajor Medveděv a Ilin. Soustředili do „Ruské hvězdy“ zbytky služebních psů - Novofunlandského psa, knírače,rotvajlera a erdelteriéra. A začalo masové křížení. Ve vrzích se začali objevovat mohutní černí potomci s ideálním osrstěním.
Není známo, kolik ještě jiných plemen bylo do tohoto křížení zapojeno, ve vrzích se objevovala štěňata s bílými i hnědými znaky, neplnochrupá i s nepravidelným skusem nebo kryptorchidi. Jen velmi tvrdou selekcí koncem 50 let se začalo chovat pouze na bezvadných jedincích.
Poprvé byl černý teriér představen v roce 1955 na Všesvazové zemědělské výstavě v Moskvě, kde sklidil obrovský obdiv a zájem kynologické veřejnosti.. A také zlatou medaili a diplom speciální výstavy, což v této době bylo to nejvyšší ocenění, jaké mohla šlechtitelská stanice „Rudá hvězda“ získat.
Od roku 1981 se černí teriéři objevují i na kynologicky významných akcích v Evropě, kde získávají řadu nejvyšších ocenění, a tak stoupá jejich obliba u chovatelů. V tomto roce byl také vypracován a schválen centrální standard. Mezinárodní kynologickou federací FCI byl černý ruský teriér zařazen mezi teriéry do skupiny 3 pod č. 327.Jelikož se však svojí konstitucí a strukturou srsti podobal více knírači, příp. Flanderskému buvierovi, byla v roce 1996 přijata druhá varianta navrženého standardu i s úpravami a černý teriér byl přeřazen do skupiny 2 mezi knírače, molosoidy, pinče a švýcarské pastevecké psy.